Doktorské studium

Prof. Martin Cajthaml

Studoval realistickou fenomenologii u J. Seiferta a antickou filozofii u G. Realeho. Během studií se věnoval Husserlově kritice psychologismu v logice a analýze a kritice filozofického relativismu. Východiskem mu byla epistemologie fenomenologických realistů. Překlady Patočkových přednášek o Sókratovi a Platónovi do italštiny jej přivedly ke studiu Patočkova pojetí péče o duši jako duchovního základu Evropy. Posledních 10 let se věnuje etice fenomenologa Dietricha von Hildebranda. Zajímá jej především vztah Hildebrandovy materiální etiky hodnot k etice Platóna a Aristotela a k současným neo-aristotelským etikám (různé podoby etiky ctnosti, A. MacIntyre, R. Speamann).  

Prof. Damián Němec

Zabývá se církevním právem, především právem katolické církve (v menší míře právem Českobratrské církve evangelické a pravoslavných církví), a také konfesním právem, tedy státním právem regulujícím postavení a působení církví a náboženských společností. Z široké materie církevního práva se specializuje na právo zasvěceného života, právo svátostí a svátostin, majetkové právo a trestní právo. Z materie konfesního práva se zaměřuje na právní zabezpečení specifických duchovních služeb (např. armáda, policie, vězeňství, zdravotní a sociální služby) včetně s nimi spojenými majetkovými otázkami a na samotné právní postavení církví a náboženských společností.

Prof. Peter Tavel

Je zkušený psychoterapeut, vysokoškolský učitel a vědec. Svou kariéru zaměřil na pomoc druhým, ať už v roli psychoterapeuta nebo kněze. Specializuje se na rodinnou a párovou terapii, hypnózu a supervizi v oblasti paliativní péče. Je lektorem psychoterapeutických výcviků. Poskytuje psychologické poradenství. Garantuje studijní program Sociální a spirituální determinanty zdraví – interdisciplinární program, jenž propojuje veřejné zdraví, psychologii, etiku a spiritualitu.

Prof. Lubomír J. Žák

Již několik desetiletí studuje dílo P. A. Florenského, S. N. Bulgakova, V. Losského, L. Karsavina a jiných představitelů ruské teologie a náboženské filosofie 19. a 20. století, jakož i teologii Martina Luthera a dílo katolického ekumenisty a mučedníka Maxe J. Metzgera. Kromě toho se věnuje Druhému vatikánskému koncilu a ekumenickým tématům, jakož i tématům z oblasti trinitologie, christologie a ekleziologie. Zároveň se dlouhodobě zabývá trinitární ontologií a tzv. komplexním myšlením (v jeho minulých i současných podobách) jako projevem inter-/transdisciplinárního přístupu k realitě.

Doc. Ludvík Dřímal

Zabývá se oblastí katecheze s dospělými. Jeho odborný zájem je zaměřen zvláště na metodologii katechizace na bázi biblického textu. Spolupracuje s centry pro katechezi v České i Moravské církevní provincii (formace katechetů, revize pomůcek).

Doc. Petr Dvořák

Zaměřuje se na scholastickou filozofii a logiku v dialogu s dnešní analytickou filozofií. Témata zájmu představují důkazy Boží existence, svoboda vůle a determinismus, teorie predikace, analogické vypovídání o Bohu, budoucí nahodilé události, filozofické aspekty nauky o milosti a předurčení, aplikace modálních pojmů ve filozofii náboženství a v metafyzice, dějiny logiky (zejména logiky modální, vícehodnotové, relační), logická sémantika a teorie možných světů, vágnost a neurčitost v logice a metafyzice.  

Doc. Jaroslav Franc

Ve svém výzkumu se věnuje otázkám mezináboženského dialogu a ekumenického dialogu, spiritualitě nových náboženských hnutí, procesu deinstitucionalizace a sekularizace a vztahům mezi křesťanstvím a islámem. Zabývá se také mediální etikou, krizovou komunikací a rolí náboženství v digitálním prostoru. Mezi jeho další odborné zájmy patří digitálního náboženství, využití náboženské terminologie a jejího vlivu na polarizaci společnosti. Je otevřen vedení disertačních prací, které se dotýkají těchto témat, zejména v interdisciplinárním kontextu propojujícím teologii, religionistiku, etiku a mediální studia. Aktivně spolupracuje na národních a mezinárodních výzkumných projektech (OPVK, GAČR) výukových projektech (CEEPUS, Erasmus+) a podporuje zapojení studentů do akademických a odborných aktivit (AURORA).

Doc. Vít Hušek

Oblasti výzkumného zájmu: rané křesťanství a rozvoj teologie v 2. až 5. století, z latinských autorů zejm. Ambrosiaster, Jeroným, Pelagius, Jan Cassian, z řeckých autorů Klement Alexandrijský. Byl spoluřešitelem centra excelence Historie a interpretace Bible a odborným spolupracovníkem několika grantových projektů o myšlení Klementa Alexandrijského.

Doc. Jitka Jonová

Věnuje se církevním dějinám 19. a 20. století, zvláště papežské diplomacii a otázce obsazování biskupských stolců. Za tímto účelem pravidelně realizuje výzkum v zahraničních, především vatikánských, archivech. Dále se věnuje sakrálnímu umění a dějinám liturgie. Byla hlavní řešitelkou projektu NAKI zaměřeného na historické liturgické textilie v českých zemích a nyní realizuje projekt NAKI zaměřený na prezentaci a péči o sakrální objekty.

Doc. Pavel Kopeček

Zaměřuje se na moderní sakrální architekturu, zvláště po stránce liturgické a symbolické. Věnuje se typologiím sakrálních staveb a autorům, které toto téma zajímá: R. Schwarz, R. Guardini, K. Richter, A. Gerhards, F. Debuyst, G. Santi. Také se zaměřuje na liturgické hnutí, liturgickou reformu po II. vatikánském koncilu a otázku překladů liturgických knih (pracuje v liturgické komisi ČBK). V posledních letech se koncentruje na rituály v postmoderní společnosti, a to především z pohledu antropologického, sociologického a liturgického.

Doc. Petr Mareček

Ve vědeckobadatelské činnosti se soustředí na výklad textů knih Nového zákona metodou nejen historicky-kritickou, ale i synchronní, s důrazem na narativní a sémantickou analýzu. Již několik desetiletí se věnuje interpretaci evangelií. V pozici spoluřešitele výzkumného projektu GAČR Obnova smlouvy a nová smlouva zkoumal List Efesanům. Jako řešitel standardního badatelského grantového projektu GA AV se zabýval závěrečnými kapitolami kanonických evangelií. V rámci projektu Centra Excelence Historie a interpretace Bible se zaměřil na interpretaci Lukášova evangelia a Jakubova listu. V posledních letech své bádání koncentruje zejména na obtížné texty v Pavlových listech.

Doc. Dominik Opatrný

Zaměřuje se zejména na fundamentální morální teologii, ale mezi jeho zájmy patří i etika manželství a rodiny a bioetika. Aktivně působí ve sdružení Bioethists in Central Europe a v Evropské společnosti pro katolickou teologii. Během svého působení v projektu Centra Excelence Historie a interpretace bible se zaměřil na etické aspekty biblického poselství. Spolupracoval také na projektu GAČR Teologie stvoření – výzvy přírodních věd a trinitární teologie, kde zkoumal teologické diskuse v 19. století o důsledcích evoluční teorie pro etiku.

Doc. Tomáš Parma

Dlouhodobě se věnuje církevním dějinám raného novověku, především dějinám olomouckého biskupství v tomto období, a vztahům naší církve s papežským Římem. Jeho prvotní výzkum byl zaměřen na postavu olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichsteina (1570–1636), dále se věnoval postavě biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695). Centrem jeho pozornosti je diecéze v interakci s biskupem a různé aspekty života diecéze (synody, zprávy ad limina, legislativa, liturgie, úcta ke svatým, správa majetku…). Jeho zájem o vztahy našeho prostředí s papežstvím jej přivedl i k výzkumu týkajícím se České koleje v Římě (dnešního Nepomucena). Zabývá se i dějinami rytířských řádů, zejm. Řádu Božího hrobu, a pomocnými vědami historickými (zejm. heraldikou, genealogií, faleristikou a vexilologií).

Doc. Jana Plátová

Zaměřuje se na křesťanskou řecky psanou literaturu, zejména na dílo Klementa z Alexandrie. Je aktivní členkou AIEP a Patristické společnosti ČR. Kromě patrologie je předmětem jejího zájmu řecký text Bible, zejména Septuaginta a specifika novozákonní řečtiny. Podílí se na vydávání komentovaných překladů církevních otců v řadě Knihovna raně křesťanské tradice v rámci nakl. Oikoymenh a společně s G. I. Vlkovou vydala v nakl. Vyšehrad překlad septuagintní verze knihy Izajáš. Pravidelně se účastní mezinárodních patristických konferencí, své příspěvky publikuje v Studia Patristica (Peeters) či ve sbornících z klementovských konferencí (Brill). Přispěla dvěma slovníkovými hesly do HTLS (Mohr Siebeck) a má několikanásobnou zkušenost s řešením projektů GAČR.

Doc. Petra Potměšilová

Její profesní zájem je na pomezí speciální pedagogiky, psychologie a arteterapie. Konkrétně se pak jedná o problematiku jedinců se sluchovým postižením, kde se zabývá možnostmi rozvoje pojmotvorného procesu u dětí se sluchovým postižením prostřednictvím rozvoje kreativity. Dále se zabývá psychologickou podporou rodičů dětí s postižením a poradenstvím studentů vysokých škol. Poslední oblastí je pak arteterapie a její využití při práci s různými cílovými skupinami (děti s postižením, studenti VŠ).

Doc. Gabriela Šarníková

Zaměřuje se na otázky spojené s pedagogikou a edukačním procesem. Témata jejího zájmu patří do oblasti formálního vzdělávání ve školách a školních zařízeních, neformálního vzdělávání v různých komunitách a také otázky spojené se sebevzděláváním a různými formami učení.

Ve svém výzkumu a praxi se zajímá o témata, jako jsou filozofování s dětmi a mládeží, kritické a kreativní myšlení, hodnocení a sebehodnocení, osobnostní a sociální rozvoj a také rozvoj spirituální, didaktické otázky, alternativní přístupy ve vzdělávání, rozvoj pedagogů, práce s literárním textem, dějiny pedagogiky a filozofie výchovy. Ve výzkumu upřednostňuje kvalitativní strategie.

Doc. Adrián R. Slavkovský

Odborné zaměření: spiritualita z hlediska teologie, filozofie, religionistiky a kognitivní vědy; paradoxy a problémy racionality a její meze; teorie informace; indická a čínská filozofie. Spolupracoval na řadě grantů, z nichž poslední se týkali kognitivních aspektů estetické zkušenosti. V jejich rámci se zaměřil na souvislosti estetické zkušenosti s vývojovými teoriemi a se spiritualitou. Věnuje se také aktivitám souvisejícím s lidskou a duchovní formací. Své zkušenosti z této oblasti začleňuje i do svých textů.

Doc. Robert Svatoň

Ve výzkumné oblasti se věnuje především tématům z ekumenické teologie, mezi nimiž vyniká problém hermeneutiky ekumenického dialogu. Zvláštní pozornost soustředí na spirituální rozměr ekumenismu, otázku recepce a dynamiku vzájemného učení v ekumenickém dialogu, která umožňuje objevovat komplementaritu křesťanských tradic Západu a Východu. Věnuje se studiu jak místních aspektů (český ekumenismus), tak podnětů na rovině celosvětové (ekumenismus a synodalita). Ekumenické perspektivy promítá do témat z dogmatické eklesiologie, eschatologie, mariologie a teologické antropologie.