Vědci z teologické fakulty připravili unikátní manuál pro sociální pracovníky i politiky: věnuje se zdraví Romů v ČR a dostupnosti zdravotní péče

Pondělí 18. říjen 2021, 8:51

Výzkumníci z Institutu sociálního zdraví Cyrilometodějské teologické fakulty UP a Univerzity Jana Pavla Šafárika v Košicích zkoumali sociální determinanty zdraví Romů žijících v sociálním vyloučení. Zaměřili se především na dostupnost zdravotní péče. Výsledky shrnuli do zprávy, která nabízí praktické návrhy, jak romské menšině zlepšit dostupnost zdravotní péče. Výzkum začal v roce 2018, skončil na jaře 2021. Uskutečnil se díky projektu s grantovou podporou Technologické agentury ČR.

„Cílem projektu bylo inovovat existující metodiky a postupy v oblasti integrace sociálně vyloučených Romů s ohledem na dostupnost zdravotní péče. Chtěli jsme také ověřit, jaký přínos má institut „zdravotně sociálních pomocníků“, a posílit systémové zavedení této služby. Zpráva může pomoci rozšířit kompetence zaměstnanců státní správy i samosprávy, kteří se podílejí na vzniku sociálních a zdravotních politik,“ uvedla manažerka projektu a výzkumnice Mgr. Ivana Svobodová. 

Unikátní zpráva nabízí návrhy změn

Vzniklá zpráva je jedinečná nejen tématem, ale také rozsahem výzkumných prací. Vědci využili řadu výzkumných metod, které umožnily komplexní pohled na problematiku. Zpráva sestává z pěti částí: mapování aktérů ovlivňujících zdraví, analýza strategických dokumentů souvisejících se zdravím v ČR, rozhovory s Romy v sociálním vyloučení i odborníky, případové studie a mapování konceptů, které přineslo praktické návrhy pro zlepšení dostupnosti zdravotní péče pro cílovou populaci.

„Podařilo se nám zachytit všechny sociální determinanty zdraví, ale i vliv politik. Navrhli jsme i řadu změn, které mohou lidem ve vyloučených lokalitách skutečně pomoci. Jsem velmi ráda, že jsem byla součástí tohoto aplikovaného výzkumu. Účast na studii mě lidsky velmi obohatila, neboť se nyní snadněji vcítím do Romů žijících u nás. Velmi mě překvapilo, že někteří z nich neradi vycházejí z domu – vnímají, že budí negativní pozornost. Došlo mi, jak těžké to může být pro romské děti ve škole nebo s jakým chováním se setkávají jejich rodiče na úřadech či v nemocnici,“ prozradila Svobodová.

Hlavní problém: rasismus a diskriminace

Materiál přináší podrobný pohled na problematiku sociálního vyloučení Romů, včetně specifik čerpání zdravotní péče. Věnuje se také bariérám v dostupnosti zdravotní péče: do popředí vystupuje diskriminace ze strany zdravotnického personálu. Autoři jako první v České republice předkládají konkrétní návrhy řešení této situace.

„Do projektu jsme vstupovali se zkušenostmi z výzkumu s cílovou populací na Slovensku. Zároveň jsme si ale uvědomovali, že naše zkušenosti nebudou zcela přenosné a že cílové populace na Slovensku a v Čechách, i když zdánlivě stejné, se mohou lišit. Očekávání bylo opodstatněné, ale to, co jsme identifikovali jako jednu ze základních příčin horšího zdravotního stavu a přístupu ke zdravotní péči u Romů žijících v sociálním vyloučení, se na Slovensku a v Čechách shoduje. Tou příčinou je rasismus a diskriminace, se kterými se Romové potýkají ve všech oblastech života a které jim stěžují přístup ke vzdělávání, bydlení, na trh práce i ke službám, včetně těch zdravotnických. To vše má v konečném důsledku vliv na jejich zdraví. Prací s cílovou populací můžeme změnit hodně, ale dokud budou lidé, kteří se snaží vymanit ze sociálního vyloučení, narážet na neviditelný strop, jenž vytváří svými postoji majoritní společnost, nebudou schopni z něj uniknout,“ shrnula výsledky výzkumu hlavní řešitelka projektu Mgr. Daniela Fiľakovská, Ph.D.

Studii využijí zejména pracovníci organizací, které poskytují sociální služby. Může být užitečná také pro obce, politické iniciativy, veřejného ochránce práv nebo státní zdravotní ústav, který se věnuje zdraví sociálně vyloučených. Inspiraci pro svou práci v ní mohou nalézt poskytovatelé zdravotnických služeb či služeb podpory zdraví.

Výzkumná zpráva zde: https://oushi.upol.cz/wp-content/uploads/2021/06/Vsouhrn_final_10_6.pdf

INFOBOX:

  • Projekt ROMZAVIP (termín realizace 1/2019–3/2021) byl zaměřen na průzkum sociálních determinant zdraví u romské populace. Téma výzkumu vybrali vědci ve spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.
  • Šetření Státního zdravotního ústavu dokazuje, že zdravotní stav sociálně vyloučených Romů je v porovnání s většinovou společností horší. S tím také souvisejí i vyšší výdaje společnosti na léčbu a péči o tuto skupinu obyvatel.
  • Romové žijící v sociálním vyloučení patří k nejohroženějším populacím. Romové se u nás dožívají v průměru o 10–15 let méně než běžná populace, trpí také více různými chronickými nemocemi.
  • Vznik zprávy podpořila dr. Renáta Köttnerová, krajská koordinátorka pro národnostní menšiny a romské záležitosti.
  • Vědci spolupracovali se dvěma aplikačními garanty (organizacemi, které využijí výsledky zprávy): s Agenturou pro sociální začleňování a s DROMem, romským střediskem, které se tématu zprávy dlouhodobě věnuje.

 

Připravila: Lenka Peřinová

 

Zpět