Historici z teologické fakulty přispěli do publikace k poctě Jana Pavla II.

Repro: Žurnál UP
Úterý 15. prosinec 2020, 8:00 – Text: Martin Višňa

U příležitosti letošního stého výročí narození Jana Pavla II. vyšla v Itálii publikace zaměřená na vztah prvního slovanského papeže se zeměmi střední a východní Evropy. K rozsáhlému dílu, které editoval Jan Mikrut z Papežské gregoriánské univerzity, přispěli i církevní historici z Cyrilometodějské teologické fakulty UP a olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Dvousvazková publikace s názvem Sangue del vostro sangue, ossa delle vostre ossa a podtitulem Il Pontificato di Giovanni Paolo II (1978–2005) e le Chiese in Europa centro-orientale. Nel centenario della nascita di Karol Wojtyla je dalším z počinů odborného cyklu věnovaného dějinám církve ve střední a východní Evropě ve 20. století. Na knize se podílela padesátka autorů – představitelů církví, teologů nebo historiků, mezi nimi v části zaměřené na Československo například i kardinál Dominik Duka nebo sestra Remigie Anna Češíková. Autoři tří příspěvků jsou spjati s Olomoucí a Univerzitou Palackého: arcibiskup a velký kancléř CMTF UP Jan Graubner a emeritní profesor František X. Halas a Jitka Jonová z katedry církevních dějin a církevního práva CMTF UP.

„Je to příležitost prezentovat dějiny katolické církve v Československu zahraničním čtenářům a představit jim situaci, která zde panovala, která by mohla zahraničním historikům uniknout. V případě Jana Pavla II. připomínáme papeže, který jako nejvyšší představitel církve české země navštívil dokonce třikrát. Jeho podpora byla zásadní pro kardinála Tomáška, aby mohl důrazněji vystupovat ve prospěch svobody nejen církve vůči státní komunistické moci,“ uvedla docentka Jonová.

S kolegy spolupracovala i na dřívějších projektech profesora Mikruta, které se věnují dějinám církve střední a východní Evropy v době nacismu a komunismu. Spolupráci navázali před pěti lety díky sestře Remigii. Ve svém příspěvku v publikaci vydané k poctě Jana Pavla II. se pokusila nastínit vztah tohoto papeže k českým zemím na příkladu episkopátu, biskupů.

„V době, kdy se stal papežem, většina biskupských stolců u nás byla neobsazena. Jediným svobodně působícím byl pražský arcibiskup František Tomášek, biskup Josef Vrana jako administrátor olomoucké arcidiecéze byl už jmenován se souhlasem komunistického režimu. Po zvolení Jana Pavla II. v něm arcibiskup Tomášek získal silnou oporu, vatikánská politika vůči komunistickým zemím se proměnila z kompromisů na neústupnost. Biskup Vrana nebyl ze zvolení Jana Pavla II. nadšen,“ přiblížila Jitka Jonová.

„Jan Pavel II. i kardinál Tomášek se dočkali pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Téměř 91letý kardinál v dubnu 1990 uvítal první oficiální papežskou návštěvu v Československu. Papež pak navštívil Českou republiku ještě v letech 1995 a 1997, při poslední návštěvě jej v Hradci Králové uvítal jeho vrstevník a jmenovec, biskup Karel Otčenášek,“ dodala. 

Emeritní profesor František X. Halas se ve svém příspěvku mimo jiné ohlédl za svým diplomatickým působením jako první velvyslanec Československa a následně České republiky u Svatého stolce, kdy se s papežem Janem Pavlem II. osobně setkával. Atmosféru doby pak postihl ve svém textu olomoucký arcibiskup Jan Graubner, připomněl i olomouckou návštěvu Jana Pavla II. v roce 1995 u příležitosti kanonizace sv. Zdislavy a sv. Jana Sarkandra, kdy na Svatém Kopečku proběhlo papežem často vzpomínané setkání s mládeží.

Jan Pavel II., rodným jménem Karol Józef Wojtyła se narodil v polských Wadowicích 18. května 1920. Na kněze byl vysvěcen krátce po druhé světové válce, v roce 1958 byl jmenován světícím biskupem krakovským, později arcibiskupem a krátce nato kardinálem. Papežem byl zvolen 16. října 1978 jako první nejvyšší představitel katolické církve slovanského původu. Jako svatý otec se významně podílel i na světové politice, mimo jiné přispěl k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě. Poté co 2. dubna 2005 zemřel, se objevily výzvy na jeho „okamžité“ svatořečení, přičemž tento proces může obvykle začít až pět let po smrti kandidáta. V roce 2011 byl Jan Pavel II. blahořečen, stal se tak nejrychleji blahořečeným papežem v dějinách. Svatořečen byl 27. dubna 2014.

Zpět