Férová univerzita: hledáme účastníky pro skupinové rozhovory

Středa 13. říjen 2021, 14:45

Začátkem října bylo ukončeno šetření mezi zaměstnankyněmi a zaměstnanci Univerzity Palackého v Olomouci s cílem zmapovat rovné pracovní příležitostí na UP, a to v rámci kampaně Férová univerzita. Dotazníkové šetření, které je důležitým milníkem při vytváření Plánu rovných příležitostí na UP, se věnovalo otázkám podpory kariérního růstu na UP, slaďování soukromého a rodinného života, včetně podpory zaměstnankyň a zaměstnanců po návratu z rodičovské dovolené, a zjištění zkušeností zaměstnankyň a zaměstnanců s nevhodným chováním či sexuálním obtěžováním na pracovišti. Dotazník měli možnost vyplnit jak akademičtí a vědečtí pracovníci, tak i ostatní zaměstnanci.

Na podrobnou analýzu výsledků dotazníkového šetření bezprostředně navážou skupinové rozhovory s vybranými skupinami zaměstnanců a individuální rozhovory se zástupci managementu univerzity. Na základě výsledků všech aktivit tak bude zjištěn celkový obraz současného stavu v oblasti rovných pracovních příležitostí na UP. „V této chvíli chceme oslovit všechny zaměstnance a zaměstnankyně k aktivní účasti na skupinových rozhovorech, které se budou konat ve dnech 2. až 4. listopadu“ představila nejbližší kroky koordinátorka přípravy Plánu rovných příležitostí na UP Markéta Šupplerová. Výzkumný tým hledá zaměstnankyně a zaměstnance v těchto kategoriích:

  • Akademičtí a vědečtí pracovníci (ženy i muži) ve věku 55+;
  • Zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti do 10 let;
  • Zaměstnankyně a zaměstnanci do 2 let od návratu z rodičovské dovolené (příp. MD);
  • Akademičtí a vědečtí pracovníci (ženy i muži) maximálně 5 let od získání Ph.D. (tzv. post-doc);
  • Zaměstnankyně a zaměstnanci na pozicích THP;
  • Akademické a vědecké pracovnice (s výjimkou AP/VP do 5 let od získání Ph.D.).

 „V případě, že spadáte do jedné z výše uvedených skupin, zároveň byste se rádi podělili o své zkušeností s pracovním působením na UP, prosím přihlaste se e-mailem na adresu marketa.supplerova@upol.cz“ dodala Markéta Šupplerová.

Předběžné výsledky dotazníkového šetření

V této chvíli pracuje výzkumný tým na analýze výsledků dotazníkového šetření a přináší předběžná zjištění. Z nich vyplývá, že naprostá většina respondentů považuje pracovní podmínky pro muže i ženy za srovnatelné. Avšak každá pátá účastnice průzkumu si myslí, že univerzita rozhodně nebo spíše srovnatelné podmínky nevytváří. Tento názor pak sdílí jen 6 % mužů.

V otázce příležitostí k rozvoji kariéry lze vypozorovat rozdíly v odpovědích AP/VP na jedné straně a ostatními zaměstnanci na straně druhé. V případě AV/VP si 71 % dotázaných myslí, že univerzita podporuje jejich karierní růst, mezi ostatními zaměstnanci souhlasí s tímto tvrzením 55 % dotázaných.

Dále jsme zjišťovali, zda zaměstnanci vnímají nějaké systémové bariéry pro rozvoj kariéry žen a mužů ve vysokoškolském prostředí. Shodně 28 % mužů a žen uvedlo, že bariéry rozhodně či spíše vnímají. Více než třetina mužů je jednoznačně přesvědčena, že univerzitní prostředí systémové bariéry nevytváří, z respondentek zastává tento názor jen 15 %.

V odpovědích, jaké konkrétní systémové bariéry vnímají zaměstnankyně a zaměstnanci jako klíčové, zazněl jak od žen, tak od mužů prakticky jediný argument. Ze strany instituce jde o malou podporu žen na a po mateřské dovolené a ztížené podmínky pro rozvoj kariéry během péče (zejména o děti).  Jak k tomu poznamenala jedna z respondentek „Vědecký růst (docentura) je podmíněn pobytem v zahraničí. V případě žen s dětmi je to téměř nerealizovatelné.“

V dotazníku jsme se dále ptali i na případné zkušenosti s neetickým či nevhodným chováním na pracovišti. Z odpovědí vyplynulo, že nepatrně více se s nějakou formou šikany v práci setkali muži (35 %). S případy sexuálního obtěžování se setkalo shodně kolem 10 % respondentů.

Do výzkumu se zapojilo 537 zaměstnanců v rámci českého dotazníku a 27 v rámci anglického dotazníku. „Návratnost je 18 %, proto jsme si vědomi, že výsledky musíme interpretovat s určitou zdrženlivostí. Stále si ale myslíme, že nízká účast neznamená nezájem o otázky rovných pracovních příležitostí na UP, spíše je to pro nás signál, že je třeba téma lépe komunikovat směrem k zaměstnankyním a zaměstnancům a neustále zdůrazňovat důležitost tématu pro rozvoj moderní vzdělávací instituce“ zhodnotila průběh dotazníkového šetření Milena Kysučanová, vedoucí oddělení řízení lidských zdrojů UP.

Zpět