Pane velvyslanče, lze podle vás míru, dialogu a důvěře učit?
Ano, lze. Po celém světě existuje řada univerzit a akademických institucí, které se věnují studiu míru a smíření. Univerzita pro mír spolupracuje s mezinárodními partnery na specializovaných studijních programech. Například nabízíme Vyšší diplom v oblasti soužití ve spolupráci s King Hamad Global Centre for Coexistence and Tolerance se sídlem v Bahrajnu a Gioya Higher Education na Maltě. Zároveň realizujeme studijní programy zaměřené na náboženství, kulturu a mírová studia ve spolupráci s dalšími mezinárodními partnery.
Mír a bezpečnost jsou ústředními tématy vaší práce. Jak bychom měli těmto pojmům rozumět?
Mír nelze redukovat na jedinou definici; je třeba jej chápat prostřednictvím jeho základních prvků. V rámci systému OSN jsou mír a bezpečnost neoddělitelně spojeny s dalšími dvěma pilíři: lidskými právy a rozvojem. Mír a rozvoj není možný bez respektu k lidským právům.
Jaký je nejdůležitější krok k dosažení míru?
Základem je vzdělání. Bez vzdělání není možné rozvíjet způsob myšlení a ducha – nezbytné podmínky pro mírové soužití. Akademické iniciativy, jako byla vaše konference o míru a smíření zde v Olomouci, vytvářejí zásadní prostor pro dialog. Důvěra je předpokladem dialogu a dialog je základem diplomacie. Bez důvěry nemůže diplomacie fungovat.
Mohl byste jako stálý pozorovatel Univerzity OSN pro mír představit její roli v rámci systému Organizace spojených národů?
Univerzita pro mír byla založena v roce 1980 rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů iniciovanou vládou Kostariky. Jedná se o univerzitu se sídlem v Kostarice se studenty z celého světa, řízenou radou složenou ze zástupců 43 členských států. Univerzita je součástí širší rodiny organizací OSN. O jejích aktivitách je pravidelně informováno prostřednictvím zpráv, které generální tajemník OSN předkládá Čtvrtému výboru Valného shromáždění.
Jaké jsou hlavní cíle této univerzity?
Univerzita pro mír má dva hlavní cíle definované jejím zakládacím statutem. Prvním je poskytování vysokoškolského vzdělávání v oblastech souvisejících s mírem. Nabízíme široké spektrum magisterských studijních programů například v oblasti diplomacie, řešení konfliktů, bezpečnosti nebo vztahu žen a míru stejně jako doktorský studijní program. Druhý cíl vychází z mandátu uděleného Valným shromážděním OSN: rozvíjet širší přístup k otázkám bezpečnosti a vytvářet vzdělávací, výzkumné a výcvikové programy, které umožní účinněji reagovat na globální výzvy.
Humanitní vědy a budování míru
Nacházíme se na Cyrilometodějské teologické fakultě UP. Jakou roli může sehrát teologie a humanitní vědy při podpoře míru?
Teologie a filozofie nabízejí hluboké intelektuální a morální zdroje pro řešení současných globálních výzev. Konference jako ta vaše nabízí důležitou příležitost poučit se z činnosti zakotvené v teologickém myšlení. Dozvěděli jsme se mnohé o dialogu a o tom, jak jej můžeme vést. Perspektivy, které nacházíme v papežských encyklikách, stejně tak jako činnost církve v průběhu dvou tisíciletí, nabízí cenné podněty, které zůstávají i dnes velmi aktuální.
Je mír v naší době vystaven zvláštním výzvám?
Mír byl vystaven výzvám po celou lidskou historii. Zde musíme být zcela jasní: mír a bezpečnost byly výzvou již od počátků lidstva. Jednou z nejvýznamnějších současných výzev je však situace multilaterálního systému, zejména Organizace spojených národů. Proč? Sledujeme tendence některých států vracet se ke geopolitickému modelu založenému na sférách vlivu a rovnováze moci. Tento přístup je v rozporu s principy OSN, které stojí na spolupráci a dialogu. Tyto tendence jsou dnes hlavní výzvou.
Tyto politické pohyby však existují již od založení Organizace spojených národů v roce 1945. Nic nového se neděje, změnil se pouze narativ a měkká síla prozatím ztratila na síle.
Zároveň je třeba připomenout, že mezi zhruba 200 členských států patří většina mezi středně velké země, jejichž počet obyvatel nepřekračuje 10 milionů. Pro ně je multilaterální systém zásadní, protože jim umožňuje být slyšet a podílet se na mezinárodním rozhodování.
Jak vnímáte situaci ve střední Evropě?
Je důležité zdůraznit roli mezinárodní diplomacie při řešení současných konfliktů. Některé státy zálivu, například Spojené arabské emiráty v Abú Dhabí, přispívají k diplomatickému úsilí tím, že podporují dialog mezi stranami konfliktu, především mezi Ukrajinou a Ruskem, a snaží se probírat podmínky budoucího míru nebo aspoň klidu zbraní. Zároveň je zásadní věnovat pozornost humanitárním důsledkům tohoto konfliktu. Vývoj této situace bude mít dlouhodobé dopady na bezpečnost v Evropě i na budoucí vztahy mezi Ruskem a Evropskou unií.
Jaké poselství byste chtěl předat studentům Univerzity Palackého?
Nacházíte se v jedné z nejdůležitějších etap svého života, kdy máte jedinečnou příležitost učit se a rozvíjet se v podnětném kulturním prostředí České republiky. Vaše univerzita vám nabízí vynikající možnost studovat pod vedením respektovaných odborníků. Toto vzdělání vám poskytuje pevný základ pro vaši budoucnost – ať už se rozhodnete pro kariéru profesorů, doktorů, diplomatů či se budete věnovat veřejné správě nebo práci v mezinárodních organizacích, včetně Organizace spojených národů.
Pane velvyslanče, děkujeme vám za rozhovor.
INFOBOX:
David Fernández Puyana je španělský vědec, právník a akademik specializující se na mezinárodní právo, lidská práva a globální správu. Působí jako stálý pozorovatel při Úřadu OSN v Ženevě, Vídni a UNESCO v Paříži a dlouhodobě se zabývá otázkami souvisejícími s ochranou lidských práv, mírem a udržitelným rozvojem.
Je držitelem doktorského titulu z mezinárodního práva a aktivně publikuje odborné studie zaměřené na roli lidských práv v rámci Organizace spojených národů. Spolupracuje s akademickými institucemi i mezinárodními organizacemi a podílí se na výzkumných projektech týkajících se globální etiky, dialogu mezi kulturami a odpovědnosti států v oblasti lidských práv. Je také autorem a editorem řady publikací o reformě mezinárodních institucí a prosazování práva na mír jako základního lidského práva. Jeho práce propojuje diplomatickou praxi s akademickým výzkumem.