Projekt TRIERTIUM (www.triertium.cz) měl tu čest podílet se jako spolupořadatel na významné mezinárodní konferenci „Nature Lost, Nature Regained: Rethinking Nature Across Theology, Philosophy, and the Sciences“ (Příroda ztracená, příroda znovu nalezená: Znovupromýšlení přírody napříč teologií, filosofií a přírodními vědami), která se konala ve dnech 24.–26. června 2026 na Papežské univerzitě svatého Kříže v Římě.
Konference propojila přední odborníky z oblasti teologie, filosofie a přírodních věd, aby se věnovali jedné z nejnaléhavějších otázek naší doby: jak obnovit chápání přírody způsobem, který umožní překonat technologický redukcionismus a výlučně funkcionální přístupy, potažmo znovu objevit stvoření jako živou a vztahovou realitu, jež je otevřena transcendenci. Jak ukázal celý program, tato perspektiva poskytuje společný horizont, v němž mohou do plodného dialogu vstupovat vysoce specializované diskuse od umělé inteligence přes evoluční biologii až po architekturu, estetiku či teorii genderu.
O badatelském významu celé akce svědčila přítomnost mezinárodně uznávaných osobností, jako jsou mimo jiné Piero Coda, John Milbank, Giulio Maspero, William Desmond, Adrian Pabst, Fabrice Hadjadj a Philip Gonzales. V takto výjimečném mezinárodním prostředí bylo obzvláště povzbuzující, že zástupci Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci – Eduard Fiedler, Maurizio M. Malimpensa a Dalimil Ševčík – byli hned při registraci spontánně vítáni několika účastníky a organizátory jako „olomoucký tým“. Taková vyjádření svědčí o rostoucím uznání badatelské práce výzkumné skupiny TRIERTIUM v rámci mezinárodní komunity, která se věnuje trinitární ontologii a vztahovému myšlení.
Aktivní účast zástupců fakulty zahájil Eduard Fiedler plenární přednáškou „Nature as a Way to Nature: On the Supernatural Self-Reference of Natural Processes“ (Přirozenost jako cesta do přirozenosti: o nadpřirozené autoreferenci přírodních procesů), kterou přednesl hned první den dopoledne po úvodním proslovu Piera Cody a přednášce Adriana Pabsta. Jeho vystoupení se setkalo s velkým ohlasem přítomných. Obzvláště významné bylo explicitní uznání ze strany Piera Cody – italského filosofa, teologa a generálního sekretáře Mezinárodní teologické komise – který vyzdvihl hlubokou spřízněnost mezi svým vlastním výzkumným zaměřením a přístupem, který rozvíjí mladý český filosof. Význam Fiedlerova příspěvku byl podtržen následující den, kdy na něj ve své přednášce výslovně odkázal William Desmond, přejímaje navíc v průběhu své argumentace jeden z jeho klíčových závěrů. V jedné z paralelních sekcí konference pak Maurizio Maria Malimpensa prezentoval svůj příspěvek s názvem „Human History in the Light of Nature: Myth as Unconscious Revelation in Schelling’s Historical-Critical Introduction to the Philosophy of Mythology“ (Lidské dějiny ve světle přírody: Mýtus jako nevědomé zjevení v Schellingově Historicko-kritickém úvodu do filosofie mytologie). Také tento příspěvek se setkal s kladnými ohlasy, což se odráželo mj. v navazující plodné diskusi. Eduard Fiedler pak ještě předsedal závěrečnému plenárnímu zasedání konference a uvedl posledního řečníka, známého britského filosofa Johna Milbanka.
Kromě jednotlivých přednášek a příspěvků nabídla konference důležitou příležitost prezentovat současné výzkumné aktivity projektu TRIERTIUM; zároveň umožnila dále rozvíjet a upevňovat osobní i badatelské vztahy, vyrůstající kolem společné snahy o formulaci dynamické jednoty vědění, která je založena na vztahovém porozumění skutečnosti a inspirována trinitárním myšlením. Během neformálních rozhovorů navíc mnozí účastníci rádi vzpomínali na první konferenci TRIERTIUM, která se konala v Olomouci v prosinci 2025; oznámení jejího druhého ročníku, který je plánován na podzim 2027, se pak setkalo s upřímným nadšením a radostným očekáváním.
Vzhledem k tomu, že všichni tři členové fakulty byli ubytováni v Papežské koleji Nepomucenum („uvítáni“ sochami svatých Cyrila a Metoděje v jejím arkádovém vstupu), společné prožívání podnětů z konference pokračovalo i mimo přednáškové místnosti. Mezi rozhovory o filosofii a teologii, nečekanými mimořádnostmi v dopravě i náhlými letními lijáky a večery v tradičních římských trattoriích nám Věčné město připomnělo, že vědecká spolupráce se sytí nejen akademickými debatami, ale také přátelstvími, jež se z nich a kolem nich rodí. Jelikož jsme nakonec museli z důvodu dopravních komplikací odložit plánovanou společnou návštěvu Vatikánu, máme nyní o důvod více do Říma znovu zavítat…
