Historický vývoj vysokých škol (a zejména univerzit) od středověku ustavil několik slavnostních aktů sloužících k vyjádření svébytnosti a autonomie vysokoškolských učilišť. Jedná se zejména o inauguraci (ustavení nejvyšších akademických funkcionářů - rektora a děkanů), imatrikulaci (zápis nových posluchačů) a promoci, tedy ukončení vysokoškolského studia či udělení akademického titulu a vědecké hodnosti.
Promočního aktu se účastní představitelé UP ve slavnostních úborech:
Rektor - nejvyšší představitel vysoké školy. Je oslovován titulem "Magnificence" (z lat. "magnificens" - velkolepý)
Děkan - nejvyšší představitel fakulty vysoké školy je titulován "Spectabilis" (lat. slovutný).
Promotor - akademický funkcionář pověřený provedením promočního aktu, který je označen ceremoniálním titulem "Honorabilis" (lat. ctihodný).
Pedel - osoba nesoucí při promoci rektorské či děkanské žezlo (z lat. "pedellus" - ten, kdo zve).
Absolventi (s výjimkou absolventů doktorského studia) taláry nepoužívají.
Při promočním aktu používají akademičtí funkcionáři symboly svěřené moci zvané insignie. Insigniemi se rozumějí akademické řetězy a akademická žezla, prsteny, pečetidla, prapory a standarty. K promočnímu aktu nedílně náleží slavnostní roucha nazývaná taláry (z lat. "talaris" - sahající po kotníky).
Nejstarší akademickou insignii Univerzity Palackého v Olomouci připomíná kopie rektorského žezla staré olomoucké univerzity z 16. století, jejíž originál vlastní univerzita v Innsbrucku. Fakultní žezlo CMTF je nejstarší insignií olomouckého vysokého učení dochovanou v Olomouci a jedinou insignií staré olomoucké univerzity dochovanou na našem území, bylo pořízeno již v roce 1652 a naposledy bylo upraveno v roce 1931. Při promoci se užívá rektorské žezlo z roku 1946 a pak žezla fakultní. Při promočním aktu magisterskéh a doktorského studia se používají vždy dvě žezla, rektorské žezlo a žezlo příslušné fakulty. Na fakultní žezlo absolventi skládají svůj slib.
V průběhu promoce účastníci uslyší fanfáry od autorů Jaroslava Kvapila, Pavla Čotka a Jana Vičara, českou státní hymnu a studentskou hymnu Gaudeamus igitur.