Mezinárodní letní školu k právům uprchlíků úspěšně uzavřelo ojedinělé simulační cvičení

Praktický postup při ochraně uprchlíků si účastníci otestovali v prostoru olomouckého letiště v Neředíně.
Fotogalerie: Vojtěch Duda a Velena Mazochová
pondělí 27. srpen 2018, 8:00 – Text: Velena Mazochová

Simulací přílivu uprchlíků a humanitární pomoci při jejich ochraně vyvrcholila mezinárodní letní škola, kterou pod názvem International Summer School in Refugee Law and Rights připravila katedra křesťanské sociální práce CMTF. Dvě desítky účastníků z 15 zemí si v prostoru neředínského letiště vyzkoušely postupy při ochraně utečenců v provincii Lunda Norte na severu Angoly.

Tematické zaměření simulačního cvičení bylo odvozeno z reálné situace, která v provincii nastala při útěku více než 17 tisíc uprchlíků před násilím ozbrojených skupin v jižním regionu Demokratické republiky Kongo. „Severní Angola prochází uprchlickou krizí od dubna minulého roku a účastníci byli s jejím kontextem seznámeni prostřednictvím situačních a výzkumných zpráv OSN, map a technických humanitárních příruček s několikadenním předstihem. Tato příprava byla klíčová k pochopení nastíněné situace a k úkolům, které se k ní se vztahovaly,“ objasnila koordinátorka simulace a odborná asistentka pořádající katedry Veronika Šťastná.

V rolích zástupců konkrétních neziskových organizací absolvovali účastníci simulace celý regulérní postup při zapojení do humanitární pomoci – od převzetí zvacích dopisů od angolské vlády, přes prokázání totožnosti na Migračním úřadě Dundo, splnění náročných požadavků Kanceláře pro udělení povolení k jejich vstupu až po seznámení s humanitárními partnery z Ministerstva sociálních věcí pro Angolu (MINARS) a Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Ti jim poté zadali k vypracování příslušné úkoly, zahrnující například identifikaci klíčových potřeb uprchlických dětí a zprostředkování rekreačních a vzdělávacích aktivity, postup při registraci uprchlických rodin, konkrétní pomoc ženám a dívkám nebo vypracování návrhu k zajištění pitné vody a základní hygieny.

Podle Veroniky Šťastné byl celý průběh simulačního cvičení za velmi vydařený, a to i na základě pozitivní zpětné vazby od samotných účastníků. „I přesto, že ani jeden z nich neměl do té doby žádné zkušenosti s přímou humanitární pomocí, skupinám se povedlo docílit v zadaných úkolech společnými silami opravdu dobrých výsledků. Za největší výzvu pro skupiny bych považovala stavbu stanů, kdy se nakonec povedlo vztyčit pouze jeden, a to za nezbytné podpory přítomného hasičského týmu,“ doplnila.

Osm dnů intenzivního studia

Simulačnímu cvičení předcházel bohatý osmidenní program přednášek, případových studií, dokumentárních filmů a diskuzí, zaměřených zejména na právní postupy, které umožňují pomoc při žádostech o azyl utečenců včetně praxe při získávání potřebné dokumentace. K hlavním hostům patřil Marko Szilveszter Macskovich z Úřadu Vysokého komisaře OSN v Ženevě, který působí jako „inovační pracovník“ Global Protection Cluster, poskytující a koordinující poradenství v oblasti uprchlictví s cílem posílit inovační postupy a politiku vůči vysídleným osobám na celém světě.

„Přednášel jsem především o tom, kdo uprchlíci jsou a jaké jsou základní ´kameny´ jejich ochrany zakotvené v Úmluvě o právním postavení uprchlíků z roku 1951. Zaměřili jsme se také na konkrétní sociální skupinu a diskutovali o výzvách a specifikách požadavků, které úmluva na uprchlíky klade. Uvedením teorie do praktického kontextu jsem také poskytl vybrané poznatky o minulé a současné dynamice zmenšujícího se azylového prostoru v Maďarsku,“ vysvětlil Marko Szilveszter Macskovich.

Spolu s ním se v rolích přednášejících představili také Radostina Pavlova z dobrovolnické organizace pro mimořádné události NGO Legal Voice v Bulharsku, Krystina Andrlova z Úřadu OSN pro uprchlíky v Praze (UNHCR), Stanislava Sládková z Organizace pro pomoc uprchlíkům ČR (OPU), Tomáš Jungwirth a pracovnice pořádající katedry Selma Porobic, Květa Princová nebo Agnieszka Zogata Kusz.

Přínos pro současnou praxi ochrany uprchlíků

Mezi účastníky z České republiky, evropských zemí, Indie nebo Gruzie byla i Eva Zorková, pracovnice právního oddělení ostravské pobočky OPU a zároveň studentka doktorského studijního programu Teoretické právní vědy na olomoucké právnické fakultě. „Bylo to hodně intenzivní a náročné, ale celý průběh letní školy hodnotím velmi pozitivně. Jako právník OPU jezdím do detenčního zařízení pro zajištění cizinců ve Vyšních Lhotách a získané poznatky určitě využiju. Super je i srovnání okolních států – vím už například, jak se detence řeší například v Chorvatsku nebo jaká je situace v Bulharsku. Díky účastníkům z různých zemí tady člověk navíc získal i dobré kontakty,“ uvedla Eva Zorková.

 Jak zdůraznila hlavní organizátorka letní školy Selma Porobic, cílem letní školy bylo přiblížit vybrané aspekty složité právní oblasti zejména s přihlédnutím k nedávnému fenoménu migrace, který se vyvíjí v Evropě. „Studentům poskytla směs teoretických a praktických úvah, které ilustrují stále rostoucí význam uprchlictví. Získali také mnohostranný přehled o možnostech aktivní podpory ochrany uprchlíků ve svých vlastních zemích prostřednictvím OSN, vlády a nevládního sektoru,“ zhodnotila průběh letní školy Selma Porobic.  Jak doplnila Agnieszka Zogata Kusz, letní škola byla pro její účastníky také výjimečnou příležitostí seznámit se zároveň se současnou situací v různých evropských zemích.

International Summer School in Refugee Law and Rights, která se uskutečnila v prostorách CMTF a v areálu starých kasáren na letišti v Olomouci – Neředíně, byla určena studentům a profesionálům ze všech akademických oborů a prostředí. Navázala na předchozí úspěšné ročníky, které v letech 2012 – 2015 pořádalo Centrum pro uprchlíky při sarajevské univerzitě a na loňskou Letní školu humanitární práce pořádanou katedrou křesťanské sociální práce CMTF. „Našimi účastníky jsou zejména pracovníci hlavních uprchlických a humanitárních mezinárodních a nevládních organizací, vládní úředníci pracující v oblasti ochrany uprchlíků stejně jako právníci, advokáti, novináři a aktivisti, kteří se věnují lidským právům nucených migrantů,“ uvedla Selma Porobic, která se na organizaci předchozích ročníků podílela spolu s profesorkou Oxfordské univerzity Barbarou Harell-Bond. „Právě jí byl letošní ročník letní školy věnován. Významně se zasloužila o aktivní podporu práv uprchlických komunit po celém světě a tohoto roku od nás navždy odešla. Její duch humanismu byl ale s námi během konání celé školy. Studenti to přiznali během slavnostního závěru studia, kdy jsme na její počest společně zhlédli dokumentární snímek s názvem Barbara Harell-Bond: Život není obyčejný,“ doplnila Selma Porobic.